CO VYPRÁVĚL SEPP JÖRGEN

Sepp

O hře

Příběh krysaře láká již dlouhé roky inscenátory i filmaře. V původní novele krysař přichází do města Hammeln, ale neví proč. Ví, že město Hammeln je plné krys a nikde žádný krysař. Také ví, že on sám je výjimečný, jediný. Ale neví proč právě město Hammeln v něm vzbuzuje podivné pocity. Dokonce má strach z toho, co se má stát. Snad bylo správné, kdyby ústřední postavou monodramatu byl sám krysař. Je to člověk, který chodí světem jako „Ahasver“. Chodí od města k městu, ze severu na jih, od východu na západ. Zbavuje města nechtěných hostů, krys. Vystupuje vždy jako osudový činitel – pochmurný, tajemný, bezejmenný. Je vlastně NIKDO. Jeho moc je v jeho píšťale. Hraje na ni vždy jen jemným dechem. Kdyby zahrál plným dechem, šly by za ním nejen krysy. Je tu ale člověk – rybář – jednoduchý muž, kterému se celé město posmívá, protože některé věci chápe pomalu. „Pláče a směje se až druhý den.“, říkají o něm. Ale on vidí svět kolem sebe a vnímá život. Jen si nepřipouští strasti a bolesti. A když už se k němu dostanou, tak až druhý den. Nemá nic než své sítě, žije v tom ctihodném městě Hammeln a vidí jeho obyvatele svým pohledem. I když vše plně nechápe. Vidí také krysaře. Vidí jeho příchod do města. Vidí jeho setkání s Agnes. Vidí odvádění krys do řeky. Vidí, jak mezi krysařem a Agnes zahoří láska – jediný důvod, proč tentokrát krysař neodejde po vykonané práci. Vidí radní, kteří slibují krysaři mzdu za vyčištění města od krys. Vidí zradu, faleš, sobectví... Vidí tragédii krysařovy lásky k Agnes. Vidí to, co musí nastat – vidí osudový konec celého příběhu. A právě proto jen Sepp Jörgen, rybář ze ctihodného města Hammeln, může vyprávět. Kdo jiný? Kdo jiný zůstal...?

O autorech

Viktor Dyk (1877-1931)

Byl příslušníkem generace buřičů – anarchistů. Byl to básník, prozaik a dramatik, kulturní a politický publicista, divadelní a literární kritik, překladatel z němčiny a francouzštiny.Po složení judiciální zkoušky se definitivně rozhodl pro kariéru svobodného novináře a spisovatele, redigoval časopis Lumír, úzce spolupracoval s nově založeným Vinohradským divadlem, působil jako redaktor listu strany Samostatnost, za kterou neúspěšně kandidoval ve volbách. Po zastavení činnosti strany se věnoval překládání her pro Vinohradské divadlo.

Jiří Hlávka (1944)

Na prkna, která znammenají „svět“ vstoupil již v šesti letech. Po rocích „hraní“ ve školních souborech se jako čtrnáctiletý dostal do „vysoké školy“ amatérského divadla – do Malého divadla při ústecké Setuze, kde se pod vedením takových kolegů jako byl Vladimír Sahula či Eva Čejchanová učil, co to je brát ochotničinu úplně vážně. Jejich základní věta zněla, že divadlo je JENOM dobré nebo špatné! Zde také poprvé napsal a režíroval svou jevištní prvotinu – westernmuzikál podle J. R. Picka „Ruce vzhůru, boys“. Strávil zde hraním, režírováním a vším, co k práci v takovém souboru patří, 20 let. Další roky pak v jiných souborech, nakonec 25 let v D3 Karlovy Vary. V DS Vojan Libice působí od roku 1999. Za celou dobu dosavadního působení má za sebou více než 30 režií, např. Balada z hadrů, Ze Života hmyzu, Zavraždění svaté Celestýny a mnoha pohádek. Rolí a roliček odehrál již kolem stovky – dodnes je má rád všechny. Věnuje se také monodramatu a monologům, se kterými se velmi často účastnil soutěží Pohárku SČDO či přehlídky Divadlo jednoho herce.

Osoby a obsazení

Sepp Jörgen – rybář,
Gottlieb Frosch – truhlář a radní,
Bonifác Strumm – krejčí a radní,
Krysař



Jiří Hlávka
 
Režie Jiří Hlávka
Návrh a realizace scény Jiří Hlávka
Návrh a realizace kostýmů Jiří Hlávka
Světla František Svoboda
Jaroslav Vondruška ml.
Aleš Jiroudek
Zvuk Jaromír Rezek
Jaroslav Vondruška ml.
Sólo na zobcovou flétnu Alena Gregorová
Zvukový záznam Jaroslav Vondruška ml.

Přehlídky a ocenění

Bude brzy doplněno


Fotogalerie