Národní přehlídka venkovských divadelních souborů Krakonošův divadelní podzim ve Vysokém nad Jizerou patří mezi oblíbené festivaly českých ochotníků. Kdo jednou přijede do Vysokého n. J., rád se vrací znovu a znovu. Je to pro neopakovatelnou atmosféru přehlídky, kterou vytváří místní spolek Krakonoš, pro setkávání přátel, pro nezapomenutelné pohledy na hory od budovy divadla. Je ještě mnoho dalších důvodů, např. vítání hrajících souborů Krakonošem z balkónu divadla, večírky po představení atd.
Náš spolek se na této přehlídce objevil poprvé v roce 1976, a to v roli diváků. Byla to odměna za úspěšnou reprezentaci okresu na krajské přehlídce ve Žlebech. Okresní kulturní středisko Nymburk ocenilo DS Vojan tím, že zaplatilo pobyt jeho členům na celé přehlídce. Pro všechny zúčastněné to bylo nejen zajímavé divadelní pokoukání, ale také možnost načerpat inspiraci a nové znalosti v oboru. Odměna přinesla i své ovoce.
Už o rok později, tedy v roce 1977, se Vojan zúčastnil přehlídky jako plnohodnotný člen s komedií Otto Zelenky Bumerang. Ve zpravodaji Větrník se tehdy doslova psalo: „Mladé, svěží, režijně, herecky i technicky výborně zvládnuté představení.“
Závěr Krakonošova divadelního podzimu v roce 1978 obstaral náš spolek. Jako host přehlídky zde uvedl Jílkovu komedii Dvojitý tep srdce.
Po pěti letech, tedy v roce 1983, Vojan vystoupil před malými diváky na Krakonošových „prknech“ s pohádkou Miroslava Plešáka Jak rozesmát princeznu.
Na místo činu se soubor opět vrátil v roce 1995. Tentokrát s komedií Blázinec v prvním poschodí, která byla dílem herců a hereček téměř ze všech koutů republiky. K libickým manželům Vondruškovým se přidali Slávka Hubačíková z Vysokého n. J., Miroslav Fišer z Nymburka, Miloš Novák a Vladimír Frančík z Poděbrad. Do „Blázince“ přispěl po libické premiéře také režisér Vladimír Dědek, který jezdil na zkoušky až z Mělníka. Představení přijali diváci i recenzenti velmi dobře. Poprvé si Vojan odvezl doporučení na Jiráskův Hronov.
Horníčkova hra Dva muži v šachu se pod režijní taktovkou Vladimíra Dědka hrála na Krakonošově divadelním podzimu v roce 1999. I toto představení bylo úspěšné. Prof. Jan Císař mu ve své recenzi nevytkl snad jedinou chybu. Vojan si podruhé odvezl doporučení na Jiráskův Hronov.
V roce 2002 se zde odehrál Pekelný mariáš, tentokrát v režii Jiřího Hlávky.
Do Vysokého n. J. se díky Vojanu podíval také Magnierův Oskar, a to v roce 2004. Ve zpravodaji přehlídky Větrníku se o něm psalo jako o divácky velmi úspěšném představení.
Další pohádku, naši stálici z pera Vlastimila Pešky Měla babka čtyři jabka, viděly děti ze základních a mateřských škol z Vysokého n. J. a okolí v roce 2008. Toto představení s veselými písničkami a velkými textilními loutkami přijali s nadšením malí i velcí diváci.
Čtvrtou pohádku na vysockých prknech uvedl Vojan v roce 2014. Beranův Čarovný kámen malé diváky zaujal.
Jen o rok později, tedy v roce 2015, se náš soubor ke Krakonošovi vrátil znovu. Tentokrát s inscenací „Co vyprávěl Sepp Jörgen“, která přinesla netradiční divadlo jednoho herce. Autorem, režisérem i hercem byl Jiří Hlávka.
Na vysocké přehlídce jsme hráli nejen představení soutěžní, ale i jako hosté v doprovodném programu. Důležité pro nás bylo, je a bude, u kamarádů ve Vysokém nad Jizerou si zahrát. Spojuje nás ještě jeden fakt. V roce 2019 oslavuje padesát let nejen divadelní spolek Vojan Libice n. C., ale také Národní přehlídka venkovských divadelních souborů.
I v letech, kdy náš soubor na přehlídce nehraje, je tato událost oblíbenou kratochvílí našich členů. Rádi se jezdí dívat na kolegy, čerpat inspiraci z dobrých nápadů, poučit se z chyb, ale především setkat se s kamarády. Tyto chvíle jsou plné radosti, vtipu a někdy také „veselých kalíšků“, které sem tam obohatí zážitky o nečekané situace. Kdo ví, třeba o nich i o Vysokém jednou „vojanovci“ sehrají nějakou komedii…
Byl by to opravdu hodně dlouhý „kus“ o mnoha postavách, kdyby zavzpomínali ti, kteří tam jezdí už od roku 1976. Veselo bylo s Mařenkou a Pepou Hejralovými (principálovi), Honzou Hejralem st. (kapelník a herec), Mirkem Morávkem (stále veselý a rošťárny připravující technik), Pepíkem Tomešem (Krakonoš), Pepou Kučerou (flašinetář), Slávkou Hubačíkovou (hosteska, herečka a lidová vypravěčka), Františkem Vítámvás (obsluha v hospůdce), kterému jsme se první i druhý rok divili proč nás pořád tak srdečně vítá, než jsme přišli na to, že je to jeho jméno. Tento výčet by obsahoval ještě hodně jmen, ale nelze zapomenout ani na patrony – na paní Andulu Truhlářovou, předsedkyni JZD Horní Branná, a její historickou větu na večírku po našem představení v Kramářově vile: „Jezte, pijte, razítko to unese!“
V neděli 1. 10. 2023 v 18:00 vychází na našem webu kapitola devátá – Příběh doteků s Jiráskovým Hronovem.
Autoři textů v almanachu mapující 50 let činnosti DS VOJAN (1969 – 2019):
Milan Čejka, Jana Čejková, Mgr. Michaela Jílková, Mgr. Libuše Stráníková, Ing. Jaroslav Vondruška, Helena Vondrušková
Jazyková úprava: Mgr. Helena Stráníková, Ph.D., Mgr. Libuše Stráníková
Návrh obálky a ilustrace: Mgr. Petr Kolínský
Foto: archív DS Vojan a Jaroslav Vondruška DiS.
Almanach vznikl za finančního přispění Středočeského kraje a Obce Libice nad Cidlinou.